mé postní dny.

Kdyby mi před rokem někdo řekl, že budu mít byť jen jednu zkušenost s půstem, asi bych si myslela, že sám mluví z hladu. Už jen proto, že jsem závislá na jídle. Neříkám, že je to zdravé, ale alespoň jím převážně jen to, co mi prospívá. Dříve jsem nechápala, proč nejčastěji půstují lidé, kteří jí to nejzelenější a nejdravější, jako jsou vegani a vitariáni. Vždyť ti už snad nemůžou být čistější, říkala jsem si. Chtělo to čas a spíš než informace - vlastní zkušenost. Teď už chápu, že půst má rozměr zcela jiný a může jít o víc, než o očistu těla. 

Za slovem půst se skrývá to, že pijete jen vodu(pití zeleninových šťáv atp. prý nelze nazývat půstem, ale spíše za formu detoxu nebo diety) Může trvat den, 3 dny, 7 dní i víc. Voda musí být čistá, úplně nejlépe destilovaná. Věřte nebo ne, teplá voda vám dodá větší pocit nasycení.

Všechno to začalo během mého půlročního pobytu ve Švédsku. Změnou bydliště, režimu, pod vlivem rozhozených hormonů a nevím co ještě.. se navíc změnily i mé stravovací návyky. Jedla jsem příliš často a díky našim společným kuchtícím akcím s ostatními studenty, jsem se přejídala jako nikdy. Cítila jsem, že k sobě začínám být příliš krutá. A tak to vzniklo, najednou jsem cítila potřebu dopřát tělu odpočinku a dát mu čas vše vstřebat,

Žijeme v době, která se nás snaží přesvědčit o tom, že musíme dodržovat režim. Nejlépe jíst konkrétní počet porcí o dané velikosti denně. Pokud jednu vynecháte, tělo pak dalším jidlem zničíte, tvrdí nám.  Mně se však začíná znát logičtější to, že tělo potřebuje čas si se vším, co do něj cpeme, poradit. Obzvlášť pokud jsou to méně přirozené potraviny a netrávíme je úplně lehce. Cítíme se špatně, jsme nachlazení, jsme vážně nemocní.. a hledáme něco kouzelného, co po spolknutí problém vyřeší. Co se na to podívat tak, že když nebudeme tělo neustále zaměstnávat, nebude muset nonstop něco trávit a bude mít čas vyřešit všechny problémy a nemoci, které se v nás odehrávají?

První denní půst jsem si naplánovala po tom, co jsem se několik dní přejídala. Byla to neděle. V neděli jsem nemusela nic dělat a právě to se jevilo jako ideální situace pro první zkušenost s postěním. K posteli jsem si nachystala láhev s vodou, abych se hned po probuzení napila - dřív, než začnu mít hlad. Nejen to je důvod k dodržení pitného režimu, bez vody by se tělo nečistilo. Celý den jsem proležela, byla jsem unavená, ale tak nějak hezkým způsobem. Měla jsem hlad, ale bavilo mě to. Byl to doposud nepoznaný způsob relaxace. Cítila jsem jen klid, i když všechny smysly fungovaly snad o 200% víc než jindy. Vůně například vnímáte mnohem intenzivněji a tak nějak obecně si všímáte všeho, co je jindy tak nezajímavé. Aby to líčení bylo kompletní - zapáchalo mi z pusy a měla jsem bílý povlak na jazyku, tak jsem googlila. Ano, byly to znaky z toho, že probíhá detox a vše je na dobré cestě. Další(a někdy i delší) půsty už ale probíhaly jinak, dnes dokážu jen na vodě fungovat jako každý jiný den. Sedím s přáteli u jídla a netrpím - nemám chuť jíst a jsem spokojená.

A hlavně, další půsty už jsem ani neplánovala. Znáte to, když se probudíte a nemáte výjimečně chuť něco sníst? Nebo když to prostě nestíháte, říkáte se, že se najíte venku, jenže čas není ani tam a k jídlu se tak dostanete až v pozdní odpoledne? Dám vám tip. Pijte vodu. Pijte hodně vody a ten den už nejezte. K půstům u mě teď dochází takhle přirozeně, někdy se prostě vzbudím a cítím se na půst. Nikdy se do ničeho nenutím. Tělo si o něj říká a chce si odpočinout od toho každodenního koloběhu.

Názory na návraty k normální stravě se liší. Nejčastěji se ovšem všichni přiklánějí k tomu, že by se měl člověk po půstu omezit tolik dní, kolik půstoval. Druhý den po denním půstu je tedy doporučeno jíst tepelně upravenou zeleninu, ideálně třeba brokolici na páře. Doporučuje se i rýže, vzhledem k množství sacharidů ale hrozí nebezpečí, že po ní budete chtít vyjíst spíž.

Pokud jste do půstu byly nespokojení se svými stravovacími návyky, možná se k nim přestanete vracet. Nebudete chtít vašemu tělu ubližovat, když se tak hezky vyčistilo.

Podle mě mají postí dny obrovský i duševní rozměr. Dějí se věci mezi nebem a zemí, nechám vás ale, ať si tím projdete sami.

Abych to shrnula. Proč se postít?

1. Detox.
2. Posilnění imunity.
3. Tělo má čas se vypořádat se vším, s čím bojuje.
4. Druh odpočinku - pocit klidu a míru.
5. Udržení váhy.
6. Lepší (krátkodobě) nejíst vůbec, než jíst špatně.
7. Léčba na závislosti na jídle a přejídání se.
8. Obnovení metabolismu
9. Údajně může tlumit alergie.
10. Vylepšuje spánek.

NENUŤTE SE. Jsou dny, kdy vím, že by mi půst nesedl a rozhodně se není třeba trápit. Celý půst by asi i ztratil význam. Postím se, když to na mě přijde a opravdu chci. Proto zatím nepůstuju pravidelně. Spousta lidí si například dává den bez jídla každou neděli. Nemyslím si ale, že by se někdo nutil - tělo si zvykne a po čase si to tak žádá.

A jaké jsou vaše zkušenosti? Podělte se do komentáře.

Zdroj:

http://www.yogicwayoflife.com/one-day-water-fast-and-its-benefits/
http://www.fitnesswithaviewsc.com/fitness-blog/2015/3/3/physical-mental-emotional-and-spiritual-benefits-to-fasting